Srdečně zveme na výstavu ostravského malíře Václava Buchtelíka. Vernisáž výstavy proběhne 12. listopadu 2019 od 18 hodin. Výstava potrvá do 13. prosince a bude volně přístupná v době otevření Bistra & Baru Jatek78 (PO-SO 10-24:00, neděle – pokud se hraje, otevíráme 90 min. před začátkem představení).
Malíř Václav Buchtelík, známý svými apokalyptickými obrazy příměstských krajin, moderní architektury a dekadentních mobiliářů, na výstavě v galerii Jatek78 představuje sérii děl na ryze osobní téma.
Ztráta a odchod blízkého provokuje otázky místa, záchytného bodu v časovém kontinuu a jejich výtvarného vyjádření. Výtvarné vyjádření není v tomto případě jen poklidným malováním, ale nutným osobním rituálem.
Triviální věci spojené s odchodem jsou Buchtelíkovi inspirací pro zásadní obrazy. Malíř na svých rozměrných plátnech monumentalizuje několik motivů – náhrobek, květiny, podobenku –, které samy o sobě v zaužívaném kontextu mají spíše sentimentální, vzpomínkový charakter.
Jejich zabstraktnělé formy, zbavené popisného detailu, barevně redukované na škálu modří a hnědí, zasazené do fluentního prostoru, dávají faktu odchodu blízkého univerzální rozměr. Formy se vytrhují, vystřihují z kontinua, jakoby chtěly vzdorovat anihilaci a procesům entropie.
Jsou prázdné, neboť nemohou vystihnout, jsou tragické, protože bez tváře. Tvář se zastavila někde v bolestné vzpomínce a čeká, než se stane obrazem, sochou, historií. Tento proces nelze urychlit.
Stylizace tvaru náhrobního kamene jako bílého posvátného místa naznačuje možnost setkání s tajemstvím. Květiny a kytice na obrazech ve svých profilových siluetách naznačují drama arabesky, esteticky lákavé, avšak, anebo právě proto, rychle mizící a „vadnoucí“ v ztemnělém prostoru obrazu.
Podobenka, původně jasná, objektivně identifikovatelná image, se v obrazech stává prázdnou, překlápějící se hrozivou formou. Stínování jejího povrchu naznačuje pohyb onoho jakoby stínového, nepochopitelného i neuchopitelného bytí.
Téma odchodu konkrétního blízkého člověka v Buchtelíkových obrazech dostává širší rozměr, ale přitom neztrácí na urgenci. Výstava je příležitostí k přemýšlení o ontologických otázkách bytí a nicoty. Je výzvou k reflexi naší existenciální situace.
(z textu Daniela Balabána k výstavě V. Buchtelíka v Sokolské 26, Ostrava, duben 2019)