Srdečně zveme na výstavu malířky Libuše Pražákové. Vernisáž výstavy proběhne v pondělí 18. října 2021 od 18 hodin. Výstava potrvá do 21. listopadu a bude volně přístupná v době otevření Bistra & Baru Jatek78 (PO-SO 10-24:00, neděle – pokud se hraje, otevíráme 90 min. před začátkem představení).
Moje místo ve tvém světě
Malířka Libuše Pražáková se narodila v Jilemnici, žije a pracuje v Semilech, kde zároveň vychovává své dva syny. Po studiu na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově, se mezi lety 2003 a 2007 v ateliéru sochařské tvorby na Vyšší odborné škole ve Zlíně věnovala především prostorové tvorbě. Svá studia poté rozšířila ještě v letech 2008 a 2014 na Ostravské univerzitě v Ostravě v ateliéru malby Františka Kowolovského a stáží v Drážďanech v ateliéru Hanse Petera Adamski. Svým dílem, které se rozbíhá po linii velkoformátových maleb, drobnějších formátů, komorní plastiky i větších venkovních realizací, průběžně komentuje a zkoumá svět kolem sebe, zachycuje témata, která jsou pro ni zajímavá, přicházejí v určité životní fázi, nebo se usazují trvale – to se k nim potom cyklicky vrací. Repertoár je postupně rozšiřován novými zdroji, stejně jako se v průběhu času mění i její přístup k malbě. Rukopis se postupně vytříbil a hodinami strávenými v ateliéru vyzrál, tahy štětce jsou jisté, nebojí se překrývání, následných oprav nebo úprav. Experimentuje i s použitým materiálem, v tomto je její přístup stále živý, svěží a inovativní.
Jedním z námětů, ke kterému vždy po určité době dospěje a průběžně se k němu vrací, je navýsost osobní. Tím tématem je svět jejích dvou synů, jejich vzájemný vztah – matky a dítěte i obou chlapců mezi sebou, který se v čase a prostoru proměňuje, prochází různými zkouškami, získává na nových kvalitách, hloubkách i trhlinách. Malířka zachycuje jejich růst, vývoj, křehké okamžiky lehkosti dětských her i závažnost tíživých rodinných situací, které do života přicházejí. Hledá svůj prostor v tomto světě, tak blízkém a přece tak proměnlivém a proto snad i záhadném. Vypovídá o tom, jak může být takový vztah rozdílný, vytvářet jiné struktury, generovat naprosto odlišné pocity, dojmy nebo obrazy.
Obrazy se stávají soukromým albem, které fixuje vzpomínky, city a pojmy určité fáze vzájemného soužití a zároveň tím v objektivní rovině intenzivně mluví o pomíjivosti takové interakce. V tomto subjektivním prostoru malířských pláten tak nalézáme i objektivní přesah, který se dotýká každé ženy, která se stane matkou. Vyvolává otázky po důsledcích mateřského pouta, o hranicích, které oddělují tyto dva světy – kde končí mé a začíná tvé? O bolestném oddělování těchto světů, ke kterému v průběhu let dochází. O trvalosti a trvanlivosti vztahu matky a jejího dítěte, o jeho proměňujících se kvalitách, které přinášejí celou škálu emocí, testují jeho pevnost a ověřují jeho neměnnost. O bezvýhradném přijetí, bezpodmínečné lásce.
Pražáková má tu odvahu jemně se dotýkat tohoto světa a definovat ho štětcem a barvou. Vyzrálost jejího rukopisu podporuje autenticitu takovéto výpovědi. Technikou překrývání jednotlivých, lazurních i hutnějších, vrstev buduje mnohovrstevnatý obrazový prostor, který odpovídá mnohovrstevnatosti mezilidských vztahů. Ukazuje své syny v různých rolích, vždy ale zůstává navýsost osobní a přítomná. Její místo v jejich světě se ukrývá v jejich pohledu, zdá se být nesporné a trvalé, samozřejmé a přece je v něm obsažena i jistá pomíjivost, která je ale základní charakteristikou každého vztahu, každého života, každého z nás.
– kurátorka Lenka Patková
— — —
MgA. Libuše Pražáková
- narozena 1984 v Jilemnici
- malířka a matka dvou krásných synů
- žije a maluje ve svém ateliéru v Semilech, rozvíjí vlastní malířské projekty, pravidelně se účastní malířských přehlídek v místních galeriích, aktivně se zapojuje do kulturního dění (kurátorská činnost), přijímá nové výzvy (plenér v Žitavě)