Čekání zobrazuje generaci sněhových vloček, mladých lidí uvězněných v nekonečném cyklu frustrace a zklamání. Hledají smysl života v moderním světě, který nabízí vše, ale zároveň nic. Jejich čekání na změnu, spásu nebo odpovědi je nekonečné. Čekání se stává jediným smyslem jejich existence, i když žádná odpověď nikdy nepřijde. V tomto bezútěšném prostoru, kde se jejich vnitřní světy střetávají s prázdnotou, zůstávají pouze stále silnější pochybnosti. Přesto se mladí neustále pokoušejí najít smysl, přičemž čekání je jedinou věcí, která je spojuje a pohlcuje. Čekání na něco, co nikdy nepřijde, se stává jejich každodenní realitou, a to navzdory vnitřnímu zoufalství.