Cílem inscenace Zámek je zbavit Franze Kafku odéru málo srozumitelného, téměř mystického autora, kterému nemohou do hloubky porozumět ani sami jeho vykladači. Ukazuje jej jako ironika, který velice přesně vnímal nejen ducha doby („Zeitgeist“), ale i zákruty lidské psychiky. Dokázal je vylíčit s krutou přesností, místy i s úšklebkem. Podobu grotesky nedostalo představení proto, aby byl Kafka přetvořen k obrazu autorů, text samotný si řekl o tento způsob ztvárnění.

Představení má přestávku.