Volně na motivy her Václava Klimenta Klicpery, Henninga Bergera a Alexandra Štejna.
Běžná neděle v jedné ze známých fastfoodových franšíz – FCK. Kuřata se smaží, lidi chodí a všechno šlape, jak má. Dokud nezačnou z nebe padat kapky. Obyčejný déšť se mění v katastrofu biblických rozměrů a v prostorách pobočky zůstanou uvězněni konzumenti, kteří by se spolu za normálních okolností nikdy nebavili. Teď jde ale o jejich životy, a tak jim nezbývá nic jiného než se semknout. Ani brigádnice, ani studenti VŠE, ani pražský primátor se synem, ani indický turista ale s jistotou nevědí, zda tento večer nebude náhodou jejich poslední.
Autorská inscenace pojednává o chybějících morálních hodnotách, rozkolech ve vnímání společnosti a samozřejmě o konzumerismu. Vše v hávu trashové komedie plné narážek, urážek a výčitek.
„Kéž lidstvo dostane druhou šanci někde v příštím světě.”
P. S. Jakákoli podobnost s ostatními fastfoodovými franšízami je čistě náhodná a u soudu ji případně popřeme.
Inscenace není vhodná pro diváky do třinácti let a osoby senzitivní na stroboskopické efekty. Obsahuje vulgarismy, sex, alkohol, cigarety, drogy, násilí, téma sebevraždy a poruchy příjmu potravy, rychlé světelné změny, střelbu a silný zápach smažených kuřat.
Jaderná elektrárna
Čerstvá krev z činohry na DAMU, kterou spojila absolventská inscenace Potopa v režii Eliáše Gaydečky. Divadelní uskupení, jehož organismus pohání nestabilní reaktor. Herci, jejichž hřmotná gesta štěpí krom scénografie a kostýmů i samotné atomy. Neurvalí produkční, zběsilý hudebník a nelidsky razantní výtvarnice. Rizikově porouchaný urychlovač částic, který jede na trojnásobný výkon. To jsme my – Jaderná elektrárna. Přijďte si vyzkoušet, jak chutná, když se na jevišti srazí kritická množství obohaceného uranu.
